Gruzie - kolébka vína
03.04.2013
Wines of Georgia - 8000
vintages (Vína z Gruzie - 8000 ročníků) je organizace, která má ve svém čele za
účelem marketingu vysoce profesionální tým. Gruzie však není ve vinařském světě
žádným nováčkem. Hugh Johnson ve své knize „Příběh vína“ (Story of Wine) říká,
že historie vína se začala psát právě na území dnešní Gruzie. Přesvědčila jsem
se o tom na vlastní oči, když jsem přijala pozvání, které mi poslala Ia-Nadia
Janašia, zástupkyně ministra zemědělství Gruzie. Pojďme tedy do této „kolébky
vína“ nahlédnout.
Sakartvelo - საქართველო je název země v gruzínštine, zatímco Georgia je mezinárodní označení, které je
odvozeno od patrona země, svatého Jiří (George, Georgios), jehož kříž má
rovněž Gruzie ve znaku (název "Gruzie" pochází z ruštiny -
Грузия/Gruzija - a není bez povšimnutí, že Gruzie v roce 2009 požádala
pobaltské republiky, aby ruský název nepoužívaly a přešly na doporučené
jméno Georgia pro estonštinu a Georgija pro litevštinu).
Gruzie neboli Georgia je malá země na
samém konci Evropy, jež v temném stínu mocnějších národů - Persie, antického
Řecka, starého Říma, říše Byzantské i Osmanské - přežila celá tisíciletí, aby se ve 20. století stala po dobu delší než 70 let
součástí Sovětského svazu. Její sousedé jsou Arménie, Ázerbájdžán, Turecko a
Rusko, jehož problematická jižní území Čečenska a Dagestánu, které dělí od
Gruzie majestátné pohoří Kavkazu, ukazuje svoji sílu kdykoli si zamane. Nicméně
Gruzie je země hrdá, a ačkoli dobývaná odnepaměti ze všech stran, stejně jako
sousední Arménie si dokázala udržet svoji kulturu i jazyk dodnes. Její prezence
na veletrzích ProWein v Düsseldorfu, London International Wine Fair v Londýně,
ba dokonce i na pražských Vínech a Delikatesách, ukázala ctižádost dostat vína
tohoto entusiastického a houževnatého národa do povědomí na mezinárodní
vinařské scéně.
Gruzie se právem může nazývat
"kolébkou vína", neboť archeologické nálezy poblíž Tbilisi velmi
sofistikovaných vinařských artefaktů a peciček hroznů, které pocházejí z 6.
tisíciletí před Kristem, potvrzují existenci vinohradnictví již před osmi
tisíci lety. Původní předek révy
vinné, Vitis vinifera sativa, rostl samovolně v celém zakavkazském
regionu. Gruzínský folklór a křesťanství jsou tak propojené s vínem a hrozny
révy vinné, že je až nemožné představit si jednoho bez druhého. Dokonce i
gruzínské písmo je modelováno podle tvaru kudrnatých úponků této popínavé
rostliny a není bez zajímavosti, že gruzínské gvino je nejstarší
výraz pro víno vůbec, jehož kmen dal za vznik výrazům pro víno ve většině
evropských jazyků: oinos,vinum, vin, vino, vinho, wijn, Wein,
wino, víno atd.
Víno je součástí gruzínského kulturního
dědictví, které má své řádné místo
vedle tradiční architektury, poezie a písní a je neodlučně spojováno s obřady,
svátky a především s náboženskými rituály pravoslavné křesťanské víry, která v
zemi převládá. Víno však bylo středem pozornosti i během pohanských ceremonií a
obyčejů v době předkřesťanské. Legenda praví, že svatá Nino, která na území
Gruzie přišla z Kappadokie ve 4. století, aby zde šířila křesťanskou víru, při
kázáních používala kříž z réví upevněný svými vlastními vlasy, který je dodnes
symbolem gruzínského křesťanství. Tradice pravoslavné víry je zde od této doby
nepřerušena a hrozny révy vinné se staly součástí dekorací církevních staveb a
náboženských ikon.
Výuka o vinařství v Gruzii probíhala již
v 8. a 9.
století na četných školách a akademiích, kde vinohradnictví a vinařství byly
hlavními předměty. Gruzínské oslavy
jsou často přirovnávány k „akademiím učení". Tato tradice má údajně svůj
původ v opatství Ichalto, kde kazatel představoval různá témata formou proslovu
s přípitkem.
Dodnes v Gruzii hraje konzumace vína během stolování
významnou roli. Víno je především určeno
jako prostředek k diskuzi o hlubších otázkách života, především o Bohu, o
předcích, o lásce a kráse, o ženách a dětech, o zdraví a šťastné budoucnosti. Gruzínská
pohostinnost je legendární a lidé se tu rádi a hojně oddávají jídlu a pití.
Platí zde staré přísloví: "Bůh nám přivedl hosty" a slavnostní tabule
a stoly hostitelů se doslova prohýbají, jak jsou přeplněné pestrobarevnými
pokrmy ze zeleniny, sýra, masa a pečiva, které jsou neustále doplňovány a kde
samozřejmě nechybí víno. Stolování je velmi šťastnou a veselou událostí, které
vede tzv. tamada neboli mistr přípitků, bez něhož se neobejde žádná
hostina. Jeho proslovy jsou často prokládány zpěvy starověkých písní za
doprovodu louten, dud a podobných nástrojů. Gruzínské zpěvy a lidové písně
tvoří nejrozsáhlejší kolekci tradiční sborové hudby na světě, která je stará
přes 2000 let.
Vinařství tvořilo podstatu gruzínské
ekonomie po celá staletí. Během
dlouhé historie gruzínského národa nabyla réva vinná, která se pěstuje téměř po
celé zemi, kultovního významu. Je symbolem znovuzrození, života, zdraví a
hojnosti. Vinařství v Gruzii představuje více než jen oslavy a slavnosti; je
vyjádřením identity a pouta jedinců k půdě. Stručně řečeno, lásku k vínu a
hroznům révy vinné lze nalézt v krvi, srdci a duši každého opravdového
Gruzínce.
Víno se tradičně kvasilo v nádobách
podobným amforám - kvevri, tvarem poněkud připomínající
španělské tinajas z oblastí La Mancha a Valdepeñas.
Tyto obrovské hliněné nádoby zevnitř
napuštěné včelím voskem se naplní rozmačkanými hrozny (včetně slupek, třapin a
peciček), které byly předem šlapány nástroji danými člověku přírodou za tímto
účelem...
Poté se vše uzavře zátkou a zakope vertikálně do země,
kde víno po dobu několika měsíců samovolně kvasí, odbourává a zraje. V dávných
dobách byly tyto hliněné nádoby na víno pojmenovány podle jejich tvaru a účelu
k použití.
V Gruzii se podle různých tvarů a velikostí nazývají kromě kvevri také kvibari, kotso, chalani, dergi, lagvni, lagvnari
a v Imeretii také čuri.
Ačkoliv se klimatické podmínky značně
liší od regionu k regionu, co se vinohradnictví a vinařství týče, Gruzie je
země požehnaná. Léta jsou teplá a
zimy mírné, bez mrazů. Mírné podnebí a vlhký vzduch vanoucí od Černého moře
skýtají ty nejlepší podmínky pro pěstování révy vinné. Extrémní počasí, jaké
známe ve střední Evropě, je výjimkou. Hojnost přírodních pramenů a vodních toků
přivádí z hor vodu, která je bohatá na minerální látky a v zelených údolích na
úpatí Kavkazu existuje úžasně bohatá a různorodá flora včetně stromů a
popínavých rostlin, které se nevyskytují nikde jinde na světě.
V Gruzii existuje 540 různých odrůd révy
vinné, z nichž 38 je povolených k výrobě vína ke komerčním účelům. Kromě všudypřítomných mezinárodních kultivarů jako
jsou např. Chardonnay, Cabernet Sauvignon, Merlot, Syrah... jmenujme alespoň ty
nejznámější: Rkatsiteli, Mtsvane, Kisi pro výrobu bílých vín a Saperavi, jenž
dává vysoce kvalitní vína pro výrobu červených vín, jak odrůdových, tak v
scelení s ostatními.
VINAŘSKÉ OBLASTI
Největší vinařskou oblastí o rozloze 32
tisíc hektarů je Kachetie (Kakheti),
které dominuje majestátné pohoří Kavkazu ve východní části Gruzie. Na tomto
nesušším území se nachází dvě třetiny gruzínských vinic, jejichž koncentrace je
největší v okolí měst Tsinandali a Telavi. Kachetie se dále dělí na tři
makrozóny a více než 25 mikroregionů.
Nejvýznamnějšími kultivary jsou Saperavi a Cabernet
Sauvignon pro červená vína a Rkatsiteli pro vína bílá.
Vinařská oblast Kartli (okolo 2,5 tisíce
hektarů), od jejíhož názvu je odvozen
název země v gruzínštině - Sakartvelo, se nachází v srdci země a je zdrojem
hroznů pro 15 % vína celkové produkce. Pěstují se zde nejen bílé odrůdy
Mtsvane, Aligoté a Chardonnay, ale také Pinot Noir pro výrobu sektů a brandy z
vinic obklopujících hlavní město Tbilisi, ve kterém sídlí nejstarší gruzínská
vinařství Bagrationi (výrobce šumivých vína vyrobených tradiční metodou, zal.
1882) a Saradžišvili (legendární výrobce brandy, zal. 1884), a to dokonce na
stejné hlavní třídě - David Saradžišvili Avenue.
Západně od Kartli se rozkládá region
Imeretie (přibližně 9 tisíc hektarů),
který je opravdovým gastronomickým rájem a středem vyhlášené gruzínské
pohostinnosti. Hlavní město této vinařské oblasti Kutaisi bylo v 19. století
národním centrem vína. Pěstují se zde především domorodé odrůdy Tsitska,
Tsolikouri a Krakhuna pro výrobu bílých vín a Aladasturi, Mgaloblišvili a
Otskhanuri Sapere pro vína červená.
Dalšími regiony jsou Gurie a Samegrelo
(Mingrelie), které jsou pravděpodobně nejarchaičtější co se vinohradnictví a vinařství týče v celé Gruzii.
Ještě v 19. století bylo tradiční vedení révy na stromech a novou éru vinařství
zde po roce 1820 započali dva cizinci - Skot Jacob Marr a Francouz Achille
Murat.
Nejznámější historická vína jsou Čchaveri (Guria) a
Ojaleši (Samegrelo).
Na severu země leží vinařská oblast
Rača-Lečchumi, kde hrozny z odrůdy
Alexandreuili dávají přírodně sladká vína jako je např. Chvančkara. Sladká vína
převládají rovněž v subtropické zóně na východním pobřeží Černého moře, kde se
nachází historické vinařské oblasti Abcházie (Abkhazeti) a Adžárie (Achara) na
samém západě, kde vinařství v současné době prožívá znovuzrození.
Některé prameny uvádějí celkovou rozlohu vinic Gruzie
mezi 120-150 tisíci hektarů, v jiných je zmiňováno méně než 100 tisíc. Jisté
je, že v dobách bývalého Sovětského svazu byla rozloha vinic vzhledem k tržní
poptávce poměrně konstantní. Po pádu komunismu a z důvodů nedostatku finančních
prostředků zaznamenaly plochy vinic postupný pokles.
Současný oficiální odhad činí nějakých
45 tisíc hektarů.
GRUZÍNSKÉ VÍNO MÁ BUDOUCNOST
Export byl tradičně stále směřován k bývalým
zemím SSSR a představoval závratných 50 %.
Stejně jako Moldavsko, i Gruzii
v roce 2006 postihlo embargo uvalené Kremlem, které znamenalo zákaz
veškerého dovozu vín na ruský trh a přetrvává dodnes. Mnohé vinařské podniky
zkrachovaly nebo musely zastavit produkci.
Gruzínské vinařství to však
nezničilo, naopak se tím postavilo na vlastní nohy. Skončila tak éra vývozu
podřadných vín sladké chuti vyhovujících ruskému vkusu a gruzínské vinařství se
začalo zaměřovat na západní trhy. Byla založena agentura na podporu prodeje vín
a marketingu - National Wine Agency, která spadá pod Ministerstvo zemědělství a
jejíž mladý dynamický tým si dal za úkol kompletně přepracovat image
gruzínského vinařství a představit je zahraničním trhům.
Potenciál je obrovský, neboť obchodníci
s vínem po celém světě neustále hledají nové produkty pro své zákazníky, které již začal nudit mainstream přicházející
z Chile nebo Austrálie.
Navíc má Gruzie v rukávě ještě
další trumf. Stále více konzumentů vyhledává autentická či rustikální vína a
vína vyrobená bez zbytečného zásahu chemie, se šetrným přístupem k přírodě,
biovína nebo dokonce biodynamická vína. A gruzínská vína, která pochází z
tradičních hliněných nádob kvevri jsou tou pomyslnou třešničkou na
dortu. Vína, komplexní, koncentrovaná a především přírodní, která nenajdete
nikde jinde na světě.
